Pokud je mi známo, nikdo neví co tahle energie vlastně je z hlediska fyziky , ale počítáme s ní.
Elaine Biech je komerční poradkyně, pragmatická a ostrá jako břitva, ani náznak alternativnosti. A přesto ve svém úvodu do poradenství v dotazníku 'nakolik se hodíte na podnikání' uvádí položku „Mám vyšší hladinu energie než většina lidí.“ a o něco dál klade otázku: “Kolik času a energie jste ochotni investovat do svého byznisu...?”
Každý vcelku spolehlivě odhadne, že/kdy má energie dost a kdy zase málo. A také na druhých celkem jistě rozpoznáme, kdo/kdy má hodně energie a kdo/kdy je bez energie... a zhruba se na tom mezi sebou shodneme, takže je to do velké míry spolehlivé pozorování a docela objektivní závěr.
Nicméně tato shoda někdy skřípe:
* Po kávě se lidé většinou cítí plní energie... ale léčitel je spíš toho názoru, že káva vede k rychlé ztrátě energie a ten pocit nabití je klamný... brzy následuje o to větší vyčerpání... zvlášť když těch káv je za den celá serie.
* Naopak při nabíjení energií se lidé s chronicky hodně nízkou hladinou energie, podle mé zkušenosti, někdy rozzývají na celé kolo a připádá jim to paradoxní. Kdo je ospalý má podle selského rozumu přece málo a ne hodně energie. Myslím, že je za tím nezvyk. Jakmile si člověk na vyšší hladinu energie v těle zvykne, ospalost se ztratí. Trvá to hodinku, v krajních případech až 3 dny.
* Někdy se člověk, kterému naměřím vysokou hladinu energie „z ničeho nic“ cítí slabý jako moucha den až týden... jakoby fakticky byl s energií na nule. Myslím, že je to tím, že u něj na nevědomé úrovni probíhá energeticky náročný proces přestavby - změn organismu. Člověk navenek jakoby nic nedělal a přitom se děje hodně...a stojí to spoustu energie...jen je to někde uvnitř - jakási ponorná řeka energie!
* Řada lidí si vůbec nevybavuje zkušenost, kdy měla opravdu hodně energie. Tak dlouho žijí na poměrně nízké hladině energie, že fakticky nemají s čím srovnávat... a tak si přirozeně myslí, že jejich stav je normální. Řekl bych, že jejich stav je statisticky normální, ale rozhodně ne optimální. Připadá mi, že z hlediska potřeb organismu je silně pod-normální...a proto býváme u lékaře pečení vaření.
Alternativci si myslí, že tato energie skutečně objektivně existuje, i když se přímo nedá změřit přístroji. Zatímco klasická přírodověda, resp. medicina, má spíše za to, že vysoká či nízká energie je subjektivním pocitem - že to je důsledek něčeho, co je pro klasickou medicínu přístroji neuchopitelné, nezměřitelné - a tím pádem objektivně neexistujicí - jako třeba právě rovnováha hormonů v těle.
Pro můj přístup je mimořádně důležité doplnit ještě jeden aspekt: Zkušenost prokazuje, že energie má dvě složky. Někde se jim říká jin a jang, jinde vesmírná a zemská energie.
Důležité je, že organismus má zřejmě zájem udržovat v sobě rovnováhu těchto dvou složek. Když mu doplňujete jen jednu složku, "nejde mu to pod nos", nemá chuť. Pokud mu ale dovolíte, aby si doplňoval obě složky ve správném poměru, tak je jeho apetit obrovský, jeho schopnost akumulovat energii je fantastická a netušená, mnohem větší než si většina lidí dokáže představit...pokud si v tomto smyslu vůbec něco představují :-)
Bioenergetik doporučuje: Necpěte svému organismu jen jednu složku energie... dovolte mu, aby si posloužil oběma složkami podle své chuti - a bude převelice spokojen. Právě k tomu slouží technika Akumulátor energie.
