Takhle se hodný chlapec/děvče nechová!

Když byl malý, vychovávala ho babička, protože matka pořád pracovala.

Babička ho ovládala směsí lásky a zahanbování, jak už to chodí. Říkal, že se s ní ožení...a skutečně se o to pokoušel - každou partnerku tlačil do role babičky. Ani nemusím říkat, jak to fungovalo.

Když babička chtěla aby něco nedělal, stačilo, když řekla: „Tohle hodný chlapec nedělá.“ a bylo to. Případně přitvrdila, že ho dá do sirotčince, když nebude sekat dobrotu. Věřil jí na slovo.

Skončil s Kinderstube jakoby o jednu generaci starší, perfektní chování,  zdvořilý, nesoutěživý a neprosadivý, protože „moudřejší ustoupí“ - vždy. Zajímal se o duchovno - jediný směr vývoje, v němž ho babička nemohla kontrolovat, byla cesta dovnitř.

- - -

Tolik na úvod dalšího textu o tom, proč některým lidem tak strašně dlouho trvá, než se posunou ve vývoji od horšího stavu k lepšímu, než se takovému vývoji přestanou bránit.

Připadá mi, jakoby se v osobnosti některých lidí usadila velice ovládavá autorita z dětství, nejčastěji někdo z rodičů, ale může to být i prarodič nebo někdo, kdo byl jako autorita po ruce. Připomíná mi to kukaččí mládě, které roste a roste a vrtí se a roztahuje se a vytlačuje a vyhazuje z hnízda mláďata, která tam ve skutečnosti přirozeně patří.

Jakoby někteří lidé v dospělosti (nebo je to spíše falešná dospělost) obývali jen část své osobnosti a ve zbytku se roztahovala pořád ještě ta ovládavá kukaččí autorita z dětství.

Psychologie pro to má různé pojmy a názvy. Napadá mě třeba z transakční analýzy, že takový člověk má silnou instanci Rodiče, má potlačené Dítě a nevyvinutého Dospělého.

Ta „zvnitřněná“ ovládavá autorita z dětství jakoby toho člověka pořád ještě řídila a on se dlouhodobě necítí v sobě dobře, nedokáže být sám sebou, ať dělá, co dělá, ať se snaží, jak se snaží.

Samozřejmě, psychoterapie pracuje na podpoře růstu a zesílení Dospělého a Dítěte ve správné proporci, na úkor Rodiče, kterého se snaží vykázat do příslušných mezí.

Jakkoli jsem vystudoval a praktikoval/pratikuji psychologii, přece jen mám radši práci s energií: připadá mi daleko rychlejší a účinnější. Kontaktuje organismus přímo, bez oklik, zatímco psychoterapie nepřímo - zprostředkuje přístupu k emocem, podvědomí a tělu přes rozum a vědomí.

Všiml jsem si, že vykázání této zduřelé kukaččí autority do příslušných mezí je možné dosti spolehlivě zajistit také pomocí techniky Monitorování. Tedy zajištěním, že si člověk udrží optimální hladinu energie, při které automaticky kopíruje programy, které si jeho organismus vybírá, které mu prospívají a které vedou k jeho léčení.

Samozřejmě, já všechno měřím a kvantifikuji virgulí a vychází mí, že místo, které zabírá taková zvnitřněná kukaččí autorita, může být v osobnosti obrovské...třeba i 90 %. Takový člověk se nechá neuvěřitelně zneužívat, nezná hranice, kam by už ostatní zdaleka neměl pouštět, nechá se psychicky vykořisťovat, neumí říct DOST! A když řekne DOST, má okamžitě pocit viny, že je úžasný sobec, protože takto byl od dětství manipulován.

Připadá mi, že co zabere při psychoterapii měsíce práce, se zkrátí při Monitorování na týdny. Myslím, že se nemýlím, když řeknu, že Monitorování je zázračná metoda i pro lidi, kterým nezabírá skoro nic jiného a jsou z toho zoufalí. Navíc Monitorování funguje na podvědomé úrovni, takže námaha, kterou je potřeba vynaložit, je oproti psychoterapeutickému přístupu zanedbatelná.

K této kombinaci energie a sdílení programů ovšem doporučuji ještě Odžívání, které výrazně zefektivňuje, zrychluje a tím i zlevňuje celý proces. Odžívání je už ale aktivní psychologická technika, kterou někteří klienti odmítají. Připadá jim příliš složitá...a psychologická. Těm stačí hlídat si – jako jedinou nutnou podmínku - hladinu energie pomocí Akumulátoru nebo jiné techniky, která přímo nebo v důsledku zvyšuje hladinu energie v organismu a celé sdílení programů pak funguje automaticky.

Monitorování v současné době považuji za nejúčinnější techniku růstu a rozvoje osobnosti a vřele ji doporučuji mnoha - ale ne všem – lidem.

Pro konzultaci mne, prosím, kontaktujte na jilek@energie-mista.cz.

Jan Jílek