Města nebo jejich části, jimiž protéká velká řeka a jsou postavena v ploché krajině na vodou nasáklých naplaveninách, mívají velmi nízkou geo-energii.
Voda blokuje její proudění. Vadí to zejména lidem, kteří se v městě nenarodili, ale přistěhovali se až v dospělém věku.
Geo-energii domu ovšem lze navýšit a tím podstatně zlepšit kondici jeho obyvatel. Subjektivní pocity z tohoto procesu nedávno pěkně popsala jedna klientka:
Dům koupil můj otec. Nikdy mi tu nebylo dobře a nemohla jsem nikdy vyslovit, že je to můj domov.
Po smrti mého otce jsem se sem přestěhovala s manželem. Tím začalo veliké trápení pro mě a manžela. Oba jsme onemocněli. Rozbilo to naše energie a málem jsme přišli oba o zdraví a o lásku k sobě.
Je to ale zvláštní, kdykoliv jsme mimo dům, jsme k sobě laskaví, i hlas se nám změní...jen vstoupíme do energií toho domu, je to mazec…něco tu není v pořádku...prý je dům i na špatném podloží - tektonické pohyblivé desky, minerální vody pod námi.
Kdo v tomto domě a bytě bydlel, onemocněl rakovinou a zemřel - střídá se to - vždy muž, žena, muž (poslední byl můj táta).
Víkendy trávíme s manželem na chatě v XY. Na chatu jsme odsud (= z domu) ujížděli, protože se zde opravdu nedá žít. S manželem jsme zde do hodiny úplně hotoví...máme podteklé oči, jsme slabí, až nemožní normálního života.
Abychom přežili, poslední dva roky jsme ujížděli na chatu. Máme ji na vysoké skále a je odtamtud krásně vidět údolí a mnoho stromů je tam. To místo nás jakž takž drželo.
V našem městě je velmi těžké být fit, radostný, zdravý a plný energie. Za ta léta tady to velice silně cítím. Moje duše i srdce chce jít z tohoto domu i místa pryč, zatím ale okolnosti mě nepouští. Štěstí, že jsou zde parky, ale ani v nich není energie nic moc - i stromy mají co dělat, aby to tu vyrovnávaly.
Včera večer jsem nebyla po dlouhé době vůbec unavená. Bylo mi moc příjemně a klidně. Dokonce jsem si do noci navlíkala korálky - což jsem tady v domě nedělala mnoho let. Manžel začíná být více klidný. Myslím, že už opravdu začínáme vnímat rozdíl v bytí v bytě.
V plné síle si ještě nepřipadám. Je to trochu jako na houpačce, ale v domě je líp. Trávím zde nejvíc času z rodiny, proto vám asi vycházím nyní nejlépe - asi jdu s domem...
Syn (dospívající) mi řekl, že když přišel (po týdnu) domů, že je tu něco jinak. Že v bytě je mu lépe než dřív. Nedokázal si to vysvětlit. Řekla jsem mu o Vaší práci na domě a byl moc rád. Nedokázal se tu přimět učit a udržet pozornost. Věřím, že mu to tedy také pomůže. Byla jsem i překvapená jeho reakcí, že je tu lépe. Syn mi říkal, že je to na mě vidět po tom týdnu, hlavně na očích...že je mám čistší a ne tak unavené. Manžel, než jel v poledne do práce, říkal, že mu je fajn, jen po obědě by na chvilku spal. Vypadal o mnoho spokojeněji a klidný.
Mohu říci, že mi je v tom fičáku dobře. Muž na mě pozoruje jakési uvolnění a větší radost. To je fajn i pro mě.
Začíná mi být po těle i tepleji - dříve jsem byla spíše zimomřivec a od nohou chladivec. Nyní jsem srovnaná a týden je mi celkově teplo - což je asi dobrá kondice žil.
Manžel je radostnější a spokojenější. Já dnes ráno větší radost sama ze sebe. Více času jsem měla na takové ty krásné ženskosti...namalovat se, upravit se. Dlouho si nepamatuji, že by mně zbyl čas se pověnovat sama sobě v klidu. Až manžel přijede z práce, jistě to pozná. Poznali to i zákazníci, že mi to nějak sluší a nedokázali popsat, kde je změna. Mám z toho opravdu radost.
Je to tedy fičák, ta energie jede neskutečným tempem. Moc děkujeme. Vím moc dobře, jak nám tu bylo bez energie. Jsem stále v údivu, jak veliký vliv má vaše práce na lidské tělo. Na chování, cítění i emoce.
Včera jsme s manželem měli moc pěkný večer a probírali jsme spolu veškeré pocity, které v nás nyní jsou. Moc prima. Je zvláštní, jak dlouho jsme zde měli v tomto prostředí pobývat a proč...asi proto, abychom duchovně dorostli tam, kde jsme, a mohli nyní tak vnímat tu ohromnou změnu, kterou nám vaše práce přináší.
Moc bych byla ráda, abychom byli my sladění i s domem. Dům aby nám vracel to, co si přivezeme za zážitky a radosti i odjinud. Prostě abychom se domů těšili, táhlo nás to a vracelo nám to. Než jste započali práci, tak nulová energie nás dokázala položit na dno během 10 -15 minut i když jsme přijeli z dovolené a třeba i z chajdy odpočatí a radostní.
Já tu taky předtím neměla chuť dělat účetnictví po večerech a dneska mi to nevadí.
Mně je moc prima. Připadám si s energií cca jako před 10 lety. To jsem měla asi mladší organizmus a ještě to tu nějak dávala - pak jel asi už z vlastních rezerv až do úplného vyčerpání. Takže za mě blažená spokojenost a těšení se domů - to jsem tu nikdy necítila. Takže za mě nyní HURÁ. Manžel dnes pohoda, spokojenost a vyrovnanost. Ten pocit - radost z domova, jsem měla po dnešním odpoledním výletu… Bylo to tam fajn a při jízdě zpět mi proběhlo, že se těším DOMŮ.
O víkendu jsem jela s manželem uklidit a zazimovat chatu. Manžel jel večer z chaty uvařit synovi a přespal doma. Ráno za mnou přijel odvézt z chaty, co tam nenecháváme v zimě. Já na chatě byla tedy 2 dny. Zvláštní je, že tam kam jsme si jezdili pro energii - ji nyní necítím tak fajn a domů jsem po dvou dnech přijela vyčerpaná. Dnes už se zase tady rovnám. To tak vše od nás…
Vice informací o naší práci u Jana Jílka +420 605 949 600 a Barbory Koprnické +420 737 510 908.
