Seberalizace

Potřeba seberealizace podle autority - Abrahama Maslowa - trůní na vrcholu hierarchie lidských psychologických potřeb. Kdo ji nemá uspokojenu, trpí - dříve nebo později!

Samozřejmě, uspokojit potřebu seberealizace připadá často člověku riskantní. Bývá to v konfliktu s potřebou existenčního zabezpečení (podle téhož Maslowa základní psychologickou potřebou), která se týká zajištění střechy nad hlavou a dalších základních podmínek udržení slušného živobytí.

Jenže někteří lidé to se zabezpečením přehánějí a podřídí mu všechno v životě. To je prostě neudržitelně zúžené, i když se to může zdát jako univerzální a bezpečný recept na štěstí. Vydělávat a vydělávat, konzumovat a konzumovat, ale nepřináší to spokojenost, neřku-li pocit štěstí.

Naopak vykročit do neznáma za seberealizací se zdá někdy hodně dobrodružné a riskantní, ale zatím jsem si nevšiml, že by to lidi, kteří svou specifickou cestu k seberealizaci našli, vedlo k nespokojenosti a neštěstí a už vůbec ne k nudě. Právě naopak!

Soudím tak ze své mnohaleté praxe s 'životním posláním', což považuji za užší pojem než seberealizace.

Řada absolventů seminářů práce s energií si skutečně všimla, že nárůst energie v průběhu několika měsíců po semináři zvyšuje, mimo jiné, i tlak k uspokojení potřeby seberealizace. Dovolím si citovat z emailu alternativního lékaře Tomáše Lebenharta, také absolventa Napojeni, který se týká specifického aspektu Napojení a seberealizace:

...Mám jeden postřeh...zdá se, že se (po semináři) mění nejen persona a její pocity, ale že jaksi spolupracuje okolní svět. Objevují se vhodné situace, lidé kolem se chovají více aktivně ve smyslu konfrontace...vše jde jaksi více natvrdo. Přicházejí výzvy, šance...nemusí to být vždy příjemné, ale tak to MÁ být! Člověk je popostrkován ke svému psychospirituálnímu vývoji...Problém může být u některých klientů, kteří nemají dostatečnou odvahu jít do toho a výzvu přijmout. Pustit ty podělaný jistoty...

Tomáš výzvu přijal a 'podělaný jistoty' pustil už před lety, kdy tzv. svlékl bílý lékařský plášť a začal léčit podle ajurvédy, takže asi ví, o čem mluví!

Dovolím si navrhnout praktický postup k definici nejen životního poslání, ale i seberealizace v širším smyslu:

Doporučuji udělat si seznam všech činností - pracovních i mimopracovních, které byste rádi dělali. Pokud možno odvážně a rozmáchle, úplně bez cenzury a bez ohledu na to jaké máte či nemáte vzdělání a praxi, případně kapitál, bez ohledu na to zda by Vás ta činnost uživila nebo ne, bez ohledu na Váš věk, národnost, pohlaví atd. Prostě úplně bez ohledu na zdánlivě nepřekonatelné praktické překážky a omezení.

Pozor: Není to tak jednoduché, jak se zdá. Zabere to dost námahy a času.

Všiml jsem si, že čím blíž je člověk tomu 'pravému ořechovému', co by skutečně uspokojilo jeho potřebu seberealizace, tím se cítí ostýchavější, tím spíš řekne: 'No, ale tohle je tak nereálné, že o tom ani nemá smysl uvažovat...' a pod. No a tohle právě bývá to 'pravé ořechové'!

Podle mé zkušenosti je potřeba takový seznam dělat na pokračování, na několikrát, než se se člověk zbaví zábran a vyzvedne z hlubin duše ten poklad. A to se pak poměrně snadno pozná - totiž člověk se při kontaktu s tím, co by skutečně chtěl dělat, opravdu rozzáří a naplní energií - nejen v běžném slova smyslu, ale lze to vnímat i ze specificky bio-energetického hlediska.

Podle mé zkušenosti se tenhle jednoduchý návod překvapivě a obecně osvědčil.

Další věc je ovšem realizace vytýčených plánů, ta vyžaduje přiměřeně tvrdou práci vně i uvnitř sebe, učení se, strategické zacházení s pochybnostmi, vnitřními konflikty, vnitřním nepřítelem atd. Ovšem to všechno se dá zvládnout, když člověk chce.

Ze všeho nejdůležitější je to první - odhalit, co by člověk skutečně chtěl dělat nejvíce ze všeho! Pak už, po chvíli rozpaků, energie běží širokým kanálem...a tenhle pocit je doslova k nezaplacení...

Co si o tom myslíte? Pokud máte někdo chuť si s tím pohrát, prosím, ozvěte se na Jilek@Energie-Mista.cz nebo na 605 949 600.