S růstem hladiny energie v organismu se, kupodivu, automaticky zvyšuje míra uspokojení psychologických potřeb.
Vezměme třeba seznam psychologických potřeb Abrahama Maslowa: potřeba existenčního zabezpečení, potřeba lásky a sounáležitosti, potřeba úcty od ostatních lidí a potřeba sebe-úcty a nakonec potřeba seberealizace.
Člověk by myslel, že uspokojení psychologických potřeb je do značné míry vnější věc, že záleží na tom, kolik vyděláváme, s kolika lidmi máme uspokojivé vztahy, kolik lidí si nás váží a od toho odvozeno nakolik si my vážíme sebe a konečně, nakolik využíváme svoje schopnosti a talenty.
Při práci s energií jsem si všiml, že to funguje jinak. Podle mé zkušenosti člověk, který má málo energie, trpí subjektivním pocitem, že jeho psychologické potřeby nejsou uspokojeny. Čím méně má energie, tím je na tom hůř, tím je frustrovanější.
Naopak, jak se hladina energie v organismu zvyšuje, roste člověku pocit uspokojení psychologických potřeb.
Už dříve jsem si všiml, že když člověk využívá svých schopností a talentů = když má uspokojenou potřebu seberealizace, výrazně mu roste hladina energie v organismu.
To samozřejmě dává naprosto smysl. Ale že to funguje i naopak? Opravdu?
Podle mé zkušenosti ano. Zdá se, že člověk, který má vysokou hladinu energie v organismu, zažívá svět podstatně odlišně než člověk s nedostatkem energie. Dalo by se říci, že si vystačí s hmotnými statky, které má, že si naplno užívá své mezilidské kontakty, že je spokojen s tím, jak si ho lidé váží a přirozeně si váží i sám sebe a zřejmě je spokojen s tím, jak využívá své schopnosti a talenty.
Internet je plný myšlenek typu: “
We buy things we don't need with money we don't have to impress people we don't like.
Dave Ramsey
Ale jak to zaonačit, aby člověk tomuto koloběhu odolal? Stačí opravdu mít v organismu dostatek energie? Opět moje zkušenost: když se člověk s vysokou hladinou energie v organismu a s vysokou mírou uspokojení psychologických potřeb dostane do extrémně stresující až traumatizující situace, v níž rychle ztrácí energii, pozoruji, že jeho uspokojení psychologických potřeb rychle klesne na dno, i když stresující situace uspokojení těchto potřeb přímo neovlivní. Když stres pomine a energie se zase navýší, pozoruji návrat uspokojení psychologických potřeb.
Zvyšování hladiny energie v organismu se zdá být přímá cesta k uspokojení psychologických potřeb. Pokusy o uspokojení potřeb změnou vnějších podmínek bez zvýšení energie mohou trvat donekonečna a stejně skončit frustrací.
Více informací k technikám zvyšování hladiny energie v organismu u Jana Jílka, +420 605 949 600, Jilek@Napojeni.cz nebo Jilek@Energie-mista.cz.
