+420 605 949 600
info@energie-mista.cz
Banner Image

Káva, čaj, alkohol a tabák

Mám rád ty horší tři z nich, jen vím, že čím dál víc musím abstinovat, abych se vůbec dostal k informacím, umožňujícím další osobní růst.

Následující text je založen na osobní zkušenosti mé i klientů a na mé intuici, podpořené virgulí.

KÁVA: Řekl bych nejzrádnější, protože vypadá tak nevinně. Je neodolatelně dobrá, v podstatě neškodná, lidé věří, že dodává energii, od socialistického turka se zkultivovala do chutných variant espresso, machiato, cappuccino, caffe latte - vše to zní nádherně, ale podle mé soukromé i pracovní léčitelsko-ezoterické zkušenosti je káva opravdu velké svinstvo. Mnohem horší, než by člověk čekal. Zanáší organismus, snižuje hladinu energie v organismu, vnímavost, citlivost, telepatické schopnosti, jasnovidnost, intuici a celkovou kondici. Mnohem nenápadněji než alkohol nebo tabák, a přece stejně nebezpečně.

Pro každého, kdo to myslí s osobním růstem vážně, přichází občas období povinné abstinence od kávy asi na 3 měsíce, než se jí organismus zbaví, než se od ní vyčistí.

ČAJ: Všimněte si, oč jsou na tom hospodářsky lépe země, kde se tradičně pije čaj, oproti zemím, kde se tradičně pije káva.

Podle mé zkušenosti černý čaj zanáší organismus méně než káva a zelený čaj vůbec ne, i když soudím, že organismus ani nečistí, jak se traduje.

Proti čaji bych asi neměl námitky, ale pokud je někdo ve fázi očišťování se od kávy, nemá smysl, aby pil čaj, protože tím svou očistu zpomaluje.

ALKOHOLICKÉ NÁPOJE: Připadá mi, že káva není o nic horší než alkohol (pokud nemluvíme zrovna o alkoholismu), co se týká účinků na organismus při dlouhodobé konzumaci. Negativní účinky alkoholu jsou ale každému známé, není před nimi nutné varovat. Je nadbytečné vysvětlovat, že v opilosti se dost špatně medituje nebo dělá léčitelské řemeslo. Ale fakticky totéž, podle mé zkušenosti, platí o kávě, aniž si to lidé uvědomují.

TABÁK je tak chronicky známý velký škoditel, že není potřeba se o něm šířit. Věčná škoda, protože já fakt rád kouřím doutníky. Ale co se dá dělat, buď doutníky, nebo postup v disciplíně, kterou mám nade vše rád. Volba je snadná, i když bolestná, i proto, že askezi skutečně nemiluji a odmítám, stejně jako kdysi Budha, neboť vytržena z pragmatického kontextu je samoúčelná a vede k nadouvání ega.

Ach jo, „káva a cigára“ by byla krása...nebýt to takové svinstvo!

Jan Jílek